Přejděte na vyšší level a nechejte své modelové kolejiště ovládat počítač! Jak s tím začít a co všechno potřebujeme?

Většina z vás, kteří narazí na tento článek, už jistě mají nějaké zkušenosti s modelovou železnicí a jejím ovládáním. Ať už pouze analogově nebo nějakým ovladačem či mobilním telefonem. Proto tento článek není o stavbě železnice, ale pouze o propojení s počítačem pomocí programu RocRail a především o tom, jak tento program správně nastavit.

Já sám jsem s programem nedávno teprve začal a tak chci předat své zkušenosti a bádání ostatním, než zapomenu, co všechno začátečník potřebuje znát. Hodně mi také pomohl Jan Rajčáni s programem RocRail na Facebookové skupině a tímto bych mu rád poděkoval a šířil tyto informace mezi další modeláře.

Nejprve začnu tím, kde program stáhnout, jak jej nainstalovat a nastavit jazyk. Poté přistoupíme k propojení s centrálou (pro tento krok jsem si vybral samozřejmě centrálu TCS, ale můžete použít jakoukoliv jinou) a zakončíme vše automatizovaným ovládáním lokomotivy a tvorbou vlakových cest.

Co vše budeme potřebovat?

Pro jednoduchou ukázku nebudeme potřebovat ani celé kolejiště, bude nám stačit rovná kolej, rozdělená na tři úseky a jedna lokomotiva (obr. 1).  Dále potřebujeme detektor zpětného hlášení, já jsem použil detektor obsazení úseků se sběrnicí S88 od DCCdoma (obr. 2). To samozřejmě propojíme s centrálou, která umožňuje komunikaci přes LAN nebo USB. V mém případě to je centrála TCS (obr. 3), která umožňuje použít rovnou dva protokoly pro komunikaci. První je protokol Z21, který ale není příliš vhodný a druhý je XpressNet Li-LAN, který použijeme v našem případě. 

Obr. 1: Vše, co budeme potřebovat (Lokomotiva, kolej rozdělená na úseky, Centrála TCS, modul zpětného hlášení a počítač)

Obr. 2: Modul zpětného hlášení s detektorem obsazení úseku na sběrnici S88 od DCCdoma

Digitální centrála TCS

Obr. 3: Digitální centrála TCS

Nakonec samozřejmě potřebujeme také počítač a program RocRail.

Stažení a instalace programu RocRail

Program RocRail je ZDARMA ke stažení na oficiální stránce programu, kde je také dokumentace v několika jazycích, ale čeština bohužel chybí. Já jsem si stáhl verzi programu pro Windows a tak všechny ukázky budou pouze pro tento operační systém.

První spuštění a nastavení jazyka

Jakmile program stáhneme a projdeme celou instalací, tak se dostáváme ke spuštění programu. To je trochu neobvyklé, protože je potřeba spustit nejdříve server pomocí rocrail.exe (obr. 4) a poté samotný program pomocí rocview.exe (obr. 5). Tento postup při spouštění je nutný vždy a ve správném pořadí.

Obr. 4: RocRail server (rocrail.exe)

Obr. 5: Hlavní okno programu RocRail (rocview.exe)

 

Při prvním spuštění je doporučeno si změnit jazyk na češtinu. Překlad do češtiny tam naštěstí je, ale při svém bádání a procházení programu jsem zjistil, že stejně spousta věcí přeložená není. I přesto jsem použil český jazyk. Změnu jazyka provedeme v nabídce View->Language->Česká. Aby se změna projevila v programu, je potřeba obě okna programu zavřít a znovu otevřít.

Propojení programu s centrálou TCS

Fyzické propojení počítače s centrálou není nutné, pokud je počítač připojen do stejné sítě (routeru) jako centrála. Může tak být učiněno kabelem nebo pomocí Wi-Fi. Poté je potřeba znát IP adresu centrály, kterou zjistíme například v oficiální Android aplikaci (při spuštění aplikace se vypíše IP adresa u nalezené centrály nebo při delším podržení nalezené centrály – více v návodu).

Obr. 6: Nastavení řídicí jednotky

Poté je potřeba nastavit správně spojení s centrálou v programu RocRail a to uděláme v nabídce Soubor->Rocrail vlastnosti… na záložce Řídicí jednotka (obr. 6). Zde vybereme ve spodní části okna (část okna s názvem Nový) protokol XpressNet a stiskneme tlačítko Přidat. Nahoře v seznamu se nám objeví nová řídicí jednotka a dvojitým poklepáním myší máme možnost provádět úpravy (obr. 7). Jako první změníme ID interfacu na něco rozumného. Já zvolil XNET. Poté v vpravo vybereme Typ, kterým je Li-ETH. Do políčka Název počítače napíšeme IP adresu centrály a port necháme na 5550. Nic jiného neměníme a necháme tak. 

Obr. 7: Detaily XpressNet řídicí jednotky

Nyní je nutné zase program restartovat, aby si načetl nové nastavení. 

Jestliže vše proběhlo správně, pak po znovu spuštění programu již proběhne první komunikace s centrálou. Bude vidět, že LED dioda na centrále začne blikat, což znamená, že došlo k odpojení DCC výstupu od kolejí. To program dělá vždy při zapnutí i při vypnutí.

Základní ovládání programu

Než začneme samotnou práci s programem, potřebuje znát alespoň několik základních ovládacích prvků. Jako první tlačítko na vypnutí a zapnutí DCC signálu do kolejí se nachází na horní liště s ikonami a jedná se o sedmé tlačítko zleva. Hned vedle směrem doprava se nachází tlačítko pro spuštění automatického režimu (to využijeme později). Ostatní ovládací prvky nebudeme v naší ukázce potřebovat. V pravém dolním rohu programu jsou ještě zelené obdélníčky, které značí stav programu. Jestliže je aktivní DCC signál do kolejí a automatický režim, pak by obdélníčky měly být všechny zelené v opačném případě mají barvu červenou.

Ruční ovládání vlaku

K tomu, aby bylo možné ovládat lokomotivu, je nutné ji nejprve přidat do seznamu lokomotiv v programu. To uděláme v nabídce Seznamy->Seznam lokomotiv… (obr. 8). V nově otevřeném okně stiskneme tlačítko Nový a přejdeme na kartu Hlavní (obr. 9). Změníme ID lokomotivy z NEW na nějaké vlastní jméno, například Lokomotiva. Na stejné kartě můžeme vložit i obrázek a další detaily, které nejsou pro jízdu potřeba. Na další kartě – Rozhraní (obr. 10) – vybereme ID Interfacu ze seznamu. Měla by tam být naše centrála, kterou jsme si pojmenovali XNET. Také zde vložíme DCC adresu lokomotivy do pole Adresa, já zvolil 5. Dále nastavíme Kroky dekodéru. V mém případě je to 128. Nakonec je vhodné nastavit Rychlost v pravé části okna. Tato rychlost se poté používá při automatickém řízení. Takže pokud chceme, aby lokomotiva jela automaticky střední rychlostí a bylo to 50% maximální rychlosti, pak do pole Střední rychlost vložíme 50. Další záložky nejsou v tuto chvíli důležité.

Obr. 8: Seznam lokomotiv

Obr. 9: Nová lokomotiva – karta hlavní

Obr. 10: Nová lokomotiva – karta rozhraní

Nyní můžeme lokomotivu uložit stisknutím tlačítka Použít a poté OK.

Lokomotiva by v tuto chvíli měla být v levé části okna. Po kliknutí na ni, ji můžeme ovládat prvky pod seznamem lokomotiv (obr. 11). Posuvníkem zvyšujeme rychlost a šipkami “>>” a “<<” měníme směr. Také můžeme ovládat funkce lokomotivy pomocí tlačítek F0 až F4.

Obr. 11: Ovládání lokomotivy

Vytvoření jednoduchého nákresu kolejiště a zpětné hlášení

Pro vytvoření nákresu kolejiště se přepneme do návrhového režimu programu pomocí nabídky Plán kolejiště->Uprav panel. Objeví se nabídka prvků, které můžeme při svém návrhu použít. Jednotlivé prvky vložíme přetažením z nabídky. Význam prvků, které jsem potřeboval při svém návrhu vysvětluji v tabulce 1.

Tabulka 1: Význam některých prvků z návrhu.

   Kolej rovná – žádný speciální význam
   Šturc (ukončení koleje) – žádný speciální význam
  Kolej se senzorem – Senzor svítí červeně, když je aktivovaný, zelený je deaktivovaný. Propojí se s reálným senzorem na kolejích
  Senzor – Senzor svítí červeně, když je aktivovaný, zelený je deaktivovaný. Propojí se s reálným senzorem na kolejích
  Výhybka levá – ovládá doplněk výhybku
  Výhybka pravá – ovládá doplněk výhybku
  Blok pro vlak – Vkládá se na místa, kde má stát vlak

Můj výsledný návrh nakonec vypadá, jako na obrázku 12. Kolej je rozdělena na tři úseky a na koncových úsecích je blok pro lokomotivu. Mimo návrh jsou vloženy tři senzory, které jsou spojeny s reálným obsazením jednotlivých úseků.

Návrhové zobrazení ukončíme pomocí nabídky Plán kolejiště->Manipulační.

Obr. 12: Můj návrh kolejiště

Upozorňuji, že je potřeba mít vše dobře pojmenované (ID). Senzory jsou pojmenovány S88-0, S88-1 a S88-2. Bloky pro lokomotivy jsem pojmenoval jako blok1 a blok2

Nyní propojíme reálné senzory se senzory na našem návrhu. Pravým tlačítkem označíme senzor, který chceme propojit a zvolíme Vlastnosti… a poté kartu Rozhraní (obr. 13). Jako ID interfacu zvolíme zase naši centrálu pojmenovanou XNET a do Adresy vložíme číslo reálného senzoru na S88 sběrnici. V mém případě jsem použil první tři senzory, takže adresy jsou 0, 1 a 2. Uložíme tlačítkem Použít a OK. Funkčnost senzorů ověříme tak, že na určitý úsek položíme lokomotivu (musí být zapnutý DCC signál do kolejí) a senzor poté změní barvu na červenou, jako  první senzor na obrázku 14. 

Obr. 13: Nastavení senzoru S88-1

Obr. 14: Návrh kolejiště – obsazený první senzor

Jestliže chceme obsazenost vlaku zobrazit i na kolejích (červené koleje na obrázku 14), poté zvolíme pravým tlačítkem Vlastnosti… dané koleje (obr. 15) a v políčku Senzor vybereme příslušný senzor.

Obr. 15: Nastavení senzoru ke zvolené koleji

 

Vlakové cesty a automatické ovládání kolejiště

Pro automatizaci našeho návrhu kolejiště je potřeba programu zadat možné vlakové cesty. To uděláme v nabídce Seznamy->Tabulka vlakových cest… (obr. 16). Já už mám vlakové cesty přidané, tak jsou vidět na obrázku. Pro přidání stačí stisknout tlačítko Nový a pokračovat na kartu Hlavní (obr. 17). Zde si trasu pojmenujeme v poli ID a zadáme trasu v polích Z bloku a Do bloku. Tam je seznam bloků, které jsou vytvořené v návrhu, v našem případě blok1 a blok2. Pokud chceme, aby nám lokomotiva jezdila tam i zpátky, pak musíme mít vytvořené dvě vlakové cesty a to směrem z bloku1 do bloku2 a taky naopak z bloku2 do bloku1. Vedle výběrového políčka bloku je vždy zaškrtávací políčko se symbolem + a tím vybíráme směr lokomotivy. V jednom směru bude nastavení tak, jak vidíte na obrázku 17 a v druhém směru bude označeno plus u políčka Do bloku. Nakonec se přepneme na kartu Rychlost (obr. 18), kde se volí rychlost lokomotivy na trase. Já jsem zvolil rychlost střední, kterou mám nastavenou u lokomotivy. Nyní vše uložíme tlačítkem Použít a OK.

Obr. 16: Seznam vlakových cest

Obr. 17: Nová vlaková cesta z bloku blok1 do bloku blok2

Obr. 18: Nastavení rychlosti lokomotivy na trase

Teď už je jen potřeba přiřadit akce blokům podle jednotlivých vlakových cest. To se dělá u nastavení bloků, když klikneme pravým na daný blok a vybereme Vlastnosti… a přejdeme na kartu Vlakové cesty (obr. 19). Vybereme danou vlakovou cestu a nastavíme bloku reakce na senzory. Já jsem nastavil, že když vlak přijíždí na prostřední úsek (senzor S88-1), pak vstupuje do bloku blok1 a když vjede na první úsek (senzor S88-0), tak je uvnitř bloku blok1, na kterém zastaví. Ještě si můžete všimnout, že je nastaven Časovač událostí 1, který říká, že vlak nezastaví ihned po tom, co vjede do úseku S88-0, ale až po 1500 milisekundách. Bloku blok1 ještě musíme také nastavit, kdy je vlakem opuštěn. To se dělá po kliknutí na all enter – (obr. 20), kde nastavíme senzor S88-0 a událost free. Tím říkáme, že po opuštění úseku S88-0 se blok1 uvolní.

Obr. 19: Nastavení vlakových cest u bloku blok1

Obr. 20: Nastavení uvolnění bloku blok1 po opuštění úseku 0

Pro blok2 postupujeme stejně, jako u bloku blok1, jen reagujeme na jiné senzory. Nastavení pro blok2 je na obrázcích 21 a 22.

Obr. 21: Nastavení vlakových cest u bloku blok2

Obr. 22: Nastavení uvolnění bloku blok2 po opuštění úseku 2

Po správném nastavení vše uložíme stisknutím Použit a OK.

Následně můžeme vložit lokomotivu do bloku, ve kterém začne (například blok1). To uděláme přetažením lokomotivy z levého seznamu do bloku1. V daném bloku se objeví název lokomotivy a blok zčervená (obr. 23). Pokud lokomotiva fyzicky nestojí na kolejích, můžeme ji tam položit a zapnout výstup DCC (pokud již není zapnutý).

Obr. 23: Blok1 obsazený lokomotivou s názvem Lokomotiva

Lokomotivu rozjedeme tím, že ji přesuneme z bloku blok1 do bloku blok2. Následně by měl blok2 změnit barvu na žlutou a lokomotiva by se měla rozjet. Po opuštění prvního úseku se blok1 uvolní a vrátí zpět do bílé barvy a také blok2 změní barvu na modrou, že se do něj vjíždí. Po obsazení posledního úseku (tedy úseku S88-2) se blok2 změní na červený, to znamená obsazený a vlak zastaví. Způsob ovládání můžete vidět i níže na videu.

Poznámka: Nastavení událostí u bloků a vlakových cest můžete samozřejmě různě kombinovat a měnit. Sám se s tímto ještě učím, tak pokud někdo přijde na lepší způsob nastavení, budu rád, když to napíše tady do komentáře i pro ostatní. I já se rád něco přiučím.

Rozšíření o ovládání výhybek

Jakmile doplním provizorní kolej o výhybky a dekodér příslušenství, tak přidám způsob, jak ovládat více vlakových cest spolu s výhybkami. O doplnění článku budete informování prostřednictvím Facebooku a e-mailového newsletteru.

 

Krátké demonstrační video

Na videu je vidět, jakým způsobem je možné ovládat lokomotivu pomocí programu RocRail z počítače prostřednictvím centrály TCS spolu s detektorem obsazení úseků na sběrnici S88. Lokomotiva je model bradavického expresu z filmu Harry Potter v měřítku H0 (1:87).

 

Podpořte fungování webu a získejte více podobných návodů

Líbí se Vám návod a rádi byste viděli na webu více podobných návodů? Můžete mi pomoct a darovat alespoň malou částku na vývoj. Učiníte tak pomocí formuláře v pravém sloupci, kde můžete poslat peníze prostřednictvím PayPal účtu nebo platební karty. Také pomůžete tím, že budete web nebo tento článek sdílet na sociálních sítích.  

 

Článek byl 1x zmíněn “Přejděte na vyšší level a nechejte své modelové kolejiště ovládat počítač! Jak s tím začít a co všechno potřebujeme?

Komentovat

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*

*

By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close